Shit
22. října 2011 v 18:48 | Spike
Ahoj, kotě. Ahoj, Sarah. Oslovuju Tě takhle přímo, protože tenhle článek je jenom pro Tebe, kotě.
Jak vidíš..všechno, co tu bylo...je pryč.
Hrál jsem si s ohněm, Sarah. Dráždil jsem hada bosou nohou. Jsem blbej, jsem kretén. Vždyť jsem věděl, že na co sáhnu...na co sáhnu, se zhroutí. Nějak na to přišla řeč, přišla řeč na alter. Přišla řeč na ní a její blog. Jak ho našel jeden kretén z paralelky. Jak se jí smál a všem o něm řek. Ona to všechno musela smazat, že jo. Znáš to. Už se Ti to taky určitě někdy stalo. Nějak jsem vtipkoval, něco. Přišla na to prostě řeč. Kámoš tuhle stránku nějak našel. A já..nejsem dostatečnej hrdina, abych se s tim vypořádal. Abych mu vodkejval, že jo..jsem sedmnáctiletej čurák, co blije svoje zakomplexovaný sračky na internet, protože nikoho nezajmaj a takhle mam pocit, že je řikám světu, kterej nějak automaticky musí poslouchat. Vim, že i tohle bude použito proti mně, ale..potřebuju Ti to vysvětlit. Říct, co a jak..tak nějak Ti to dlužim, že jo.
Život je fakt svině a já jenom přeháním, když tu teď všechno mažu. (Kromě dramatic cat, ta svině nějak nejde smazat. Ironie.) Pravděpodobně je to stejně už u něj v kompu všechno nakopírovaný a zároveň..u něj by mi to možná ani nemělo tak vadit. A vlastně tu ani neřikám nic zas tak podstatnýho. Jde o to, Sarah, že prostě..takhle to nejde. Nemoh bych tu dál řikat věci, co si myslim, který topim před realitou, protože..jsem prostě v reálu spíš ekips než co jinýho. To znáš. Všichni to známe. A nemoh bych bejt Spike tady. Teď když se to takhle sviňsky prolnulo. Fakt mě to mega mrzí. Ale..mám Tě fakt rád, Sarah. Fakt moc rád. Voba žijem v tomhle zasraným světě a musíme tancovat dokud neskončí představení. Chci, abys byla šťastná. Chci, abys věděla, že někde v prdeli v týhle krásný Český republice, stepuje na svejch prknech Spike a pamatuje si Tě a bude si Tě pamatovat. Je to divný, jak moc může člověk jinýho člověka ovlivnit. Nevim, co víc bych řek. Možná se ještě někde uvidíme. Zas tak bych to možná nehrotil. Nemyslim si, že by se o tomhle blogu dozvědělo víc lidí a jestli..jestli se ty články někde stejně najdou. Pár tejdnů budu za kokota a pak to bude zas v pohodě. Doufám. Nevim, možná je to náznak, že bych s timhle měl skončit. Nevim. Ještě se uvidíme. Mám Tě rád, Sarah.
Fakt.
Spike